O koliích

Standard kolie dlouhosrsté 2013

 FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1er B – 6530 Thuin (Belgique)

 ___________________________________________________________________________________________________________________

22.11.2012 /EN (poslední úpravy jsou vytučněny)

FCI-Standard N° 156

COLLIE (ROUGH)

KOLIE DLOUHOSRSTÁ

ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie.

DATUM UVEŘEJNĚNÍ PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 8.10.2012

POUŽITÍ: Ovčácký pes.

FCI-KLASIFIKACE: Skupina 1– Psi ovčáci a honáčtí (kromě psů švýcarských salašnických)

Sekce 1 – Ovčáci.

Bez pracovní zkoušky.

STRUČNÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Dlouhosrstá a krátkosrstá kolie jsou stejné, až na délku srsti. Předpokládá se, že plemeno vzniklo ze psů, které do Skotska přivezli původně Římané. Ti se tu křížili s místními původními typy psů. Puristé mohou poukazovat na jemné rozdíly, které se objevovaly podle toho, jak si jednotliví chovatelé vybírali svůj chovný materiál, ale skutečností zůstává, že se obě plemena velmi nedávno vyvinula z jednoho chovatelského základu a popravdě řečeno dodnes lze nalézt společné linie. Dlouhosrstá kolie je poněkud ušlechtilejší verze původní pracovní kolie - Skotského ovčáka a je šlechtěna více než posledních sto let. Mnozí jedinci jsou stále schopni se prosadit uspokojivě při práci, pokud jim je tato šance nabídnuta. Základním poselstvím je, že navzdory své kráse, je kolie pořád pracovní pes.

CELKOVÝ VZHLED: Jde o psa největší krásy s klidnou důstojností. Žádná část těla není v nesprávném poměru vzhledem k celku. Stavba těla se vyznačuje silou a aktivitou, bez známek těžkopádnosti a jakýchkoli stop hrubosti. Výraz je nejdůležitější a je ho dosaženo pouze díky vyváženosti a perfektnímu poměru lebeční části (mozkovny) k čenichové partii, velikostí, tvarem, barvou a uložením oka, korektním nasazením a nesením ucha. FCI-St. N°156/ 22.11.2012

 POVAHA A TEMPERAMENT: Přátelsky založená, bez jakékoliv stopy nervozity nebo agresivity. Dokonalý společenský pes, přátelský, veselý a aktivní, s dobrým vztahem k dětem a ostatním psům.

HLAVA: Vyváženost hlavy je velice důležitá; musí být posuzována v poměru k velikosti psa. Při pohledu shora i z profilu se hlava podobá tupému, čistě střiženému klínu s hladkými vnějšími liniemi. Zužuje se plynule po stranách v hladké linii od uší až ke špičce černého nosu. Při pohledu z profilu probíhají horní linie lebky a obličejové partie rovnoběžně, paralelně a jsou stejně dlouhé, odděleny stopem. Střední bod mezi vnitřními koutky očí (současně střed korektně umístěného stopu) představuje střed vyvážené délky hlavy. Hloubka lebky od nadočnicových oblouků až pod okraj spodní čelisti nesmí být nikdy nadměrná (celkově ne hluboká).

MOZKOVNA:

Lebka: Plochá.

Stop: Mírný, přesto zřetelný.

LÍCNÍ ČÁST:

Nos: Vždy černý.

Čenich: Konec hladkého, dobře zakulaceného nosu je tupý, nikdy hranatý. Nikdy ztenčený.

Čelisti/zuby : Čelisti silné, spodní čelist jasně zřetelná. Zuby dobré velikosti. Perfektní, pravidelný a kompletní nůžkový skus, tzn. horní zuby těsně přesahují spodní zuby a jsou kolmo vsazené v čelisti.

Líce: Lícní kosti nevyčnívají.

Oči: Velice důležitý bod dávající psovi půvabný „sladký“ výraz

Střední velikosti (nikdy příliš malé), poněkud šikmo uložené, mandlového tvaru, barvy tmavě hnědé, vyjma jedinců se zbarvením blue-merle, u kterých jsou oči (jedno nebo obě, celé nebo částečně) modré nebo modře skvrnité. Výraz plný inteligence, s živým a bystrým pohledem při naslouchání.

Uši: Malé, nasazené na lebce ani příliš blízko, ani příliš daleko od sebe. V klidu položené dozadu, avšak jakmile je vzbuzena pozornost psa, jsou otočeny dopředu a neseny polovztyčené, tj. přibližně dvě třetiny ucha stojí vzpřímeně a horní třetina je sklopena přirozeným způsobem dopředu až pod vodorovnou linii přehybu.

KRK: Svalnatý, silný, dostatečně dlouhý, dobře klenutý.

TRUP: Nepatrně delší, než je výška v kohoutku.

Hřbet: Pevný.

Bedra, záď: Mírně klenutá.

Hrudník: Hluboký; za lopatkami značně široký; žebra dobře klenutá.

OCAS: Dlouhý, poslední článek dosahující nejméně k hleznu. V klidu je nesen nízko, ale s lehce zvednutou špičkou Při vzrušení může být nesen výše, ale nikdy nesmí být nad hřbetem.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY:

Lopatka a rameno: Šikmá a dobře zaúhlená.

Lokty: Nikdy nejsou vytočené ven nebo dovnitř.

Předloktí: Rovné a svalnaté, s přiměřeně silnými dlouhými kostmi.

Přední tlapky: Oválné; polštářky dobře vyplněné. Prsty klenuté a těsně sevřené.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Stehna: Svalnatá.

Kolena Dobře zúhlená.

Lýtka: Suchá a šlachovitá.

Hlezna: nízko posazená a silná.

Zadní tlapky: Oválné; polštářky dobře vyplněné. Prsty klenuté a těsně sevřené. Nepatrně méně klenuté, než přední.

CHŮZE / POHYB: Pohyb je nepřehlédnutelným, charakteristickým znakem tohoto plemene. Dobře stavěný pes nikdy nevytáčí lokty, a přesto jsou přední tlapy při pohybu poměrně blízko u sebe. Křížení končetin, kličkující nebo valivá chůze je vysoce nežádoucí. Při pohledu zezadu stojí pánevní končetiny od hlezenního kloubu k zemi paralelně, avšak ne příliš těsně u sebe. Při pohledu ze strany je pohyb plynulý. Silné zadní běhy s vydatným posunem. Je žádoucí odpovídající prostorný krok, měl by být lehký a bez námahy. Zásadní je absolutní jistota v pohybu.

SRST:

Osrstění: Kopíruje vnější linie těla, velmi husté. Krycí srst rovná a na dotek hrubá, podsada měkká, hebká a velmi hustá, téměř skrývající kůži; hříva a náprsenka jsou velmi bohaté; na masce a obličeji srst hladká, na špičkách uší krátká, směrem k nasazení ucha srsti přibývá; praporce na hrudních končetinách bohaté, pánevní končetiny až k hleznům bohatě osrstěné, ale pod hleznem srst hladká. Osrstění na ocase velmi bohaté.

Zbarvení: Sobolí, sobolí a bílé, trikolor a blue-merle.

Sobolí: jakýkoli odstín od světle zlaté až po sytě mahagonovou nebo stínová sobolí. Světle slámové nebo krémové zbarvení je vysoce nežádoucí.

Trikolorní: převládá černá se sytými tříslově zbarvenými znaky na končetinách a hlavě. Rezatý nádech krycí srsti je vysoce nežádoucí.

Blue-merle: převažuje jasná stříbřitě modrá, s černým mramorováním (skvrnami). Syté tříslové znaky jsou žádoucí, ale jejich absence nesmí být penalizována. Velké černé skvrny, břidlicové zbarvení nebo rezatý nádech jak na krycí srsti, tak v podsadě, jsou vysoce nežádoucí.

Všechna výše uvedená zbarvení by měla ve větší, či menší míře vykazovat pro kolie typické bílé znaky. Obvyklá je tato bílá kresba: celý nebo částečně bílý límec, bílá náprsenka, končetiny, bílá špička ocasu. Lysina může být na čenichu a/nebo lebce. Celobílá nebo převažující bíla je vysoce nežádoucí

VELIKOST:

Kohoutková výška: Psi: 56 – 61 cm. Feny 51 – 56 cm.

VADY: Jakákoli odchylka od výše uvedených bodů musí být považována za vadu, přičemž posouzení její závažnosti musí být přímo úměrné stupni odchylky, jejímu dopadu na zdraví a životní pohodu (welfare) psa a na jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

 Agresivní nebo příliš bázlivý jedinec.

 Každý pes, vykazující zřejmé abnormality nebo abnormality v chování, musí být vyloučen.

POZNÁMKA: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata zcela sestouplá v šourku